Dopis z karantény č. 2.

Dopis z karantény č. 2.

Už 9.den jsem v karanténě. Sám v jedné budově, v omezení pohybu a kontaktů s lidmi, abych zabránil případnému rozšíření koronaviru. Snažím se samotu, jak to jde, využít k dobrému:

– důslednější úklid, – drobné opravy na faře, – přípravné práce na zahradě, – ale také i duchovně mám více času a klid na modlitbu, četbu, promýšlení důležitých témat a tajemství naší víry.

Všichni vidíme, jak kvůli koronaviru je celá společnost ochromena. Co už jsme vyslechli nařízení, poučení, která v nás vyvolávají strach a nejistotu a omezují naši svobodu. Mezi mnoha chmůrnými informacemi jsem zaslechl i jednu pozitivní od makroekonoma Tomáše Sedláčka. Že koronavirová krize může s delšího časového horizontu proměnit naši společnost k větší vzájemnosti a vitalitě. Jenže, my jsme ještě uvnitř krize, více vnímáme nářky, bolesti. Omezení a pláče trpících lidí.

Díky, poušti karantény, se ještě více dovedu vcítit do situace starších opuštěných lidí, kteří v běžné situaci často zakouší nepochopení, uzavření, strachy o budoucnost. O to více v tomto nouzovém stavu celé společnosti. Jak snadno se zamlží či úplně rozplyne pokoj v srdci a radost víry v moc Boží Lásky. Díky karanténě , mám vytvořeny skvělé vnější podmínky: pro osobní modlitbu, četbu Božího Slova, pobožnosti křížové cesty, a hlavně v klidu si mohu prožít Eucharistii. Vnímám, že vám ostatním, je naopak, tato posila a Boží útěcha ( myslím především Eucharistie ) ještě vzata. Proto na Vás všechny myslím, a těším se, a chybí mi radost ze slavení bohoslužeb v plnosti a kráse farního společenství. Letošní Velikonoce snad poprvé zažijeme v redukované podobě. O to více vnější stav nouze, nás nutí prožít Velikonoce vnitřně. Totiž svou nouzi, svá nepochopení,, samotu a existenciální strach spojit s pašijovými událostmi Pána Ježíše. Jeho Pascha -Přejítí, velikonočními událostmi, je projítím veškerou nouzí celého světa, kterou vzal na sebe a ve věrnosti Otci. Tím nás všechny z nouze a nejistot vytahuje do plnosti života, ke Vzkříšení. Velikonoce nám umožňují vstoupit ve víře do Největší Boží Blízkost, jaká kdy byla zjevena. Ať tento letošní zvláštní půst, karanténa či (koronavirový) nouzový stav nás dovede do největšího tajemství naší víry, kde Bůh nejvíce odhaluje Své Rámě a Svůj Soucit k každým z nás.

Spoza mříží karantény vás toužebně vyhlíží

Jan Klíma, duch. správce

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.