Dopis na ukončení karantény

Dopis na ukončení karantény, aneb obava vstoupit do „zlého nebezpečného“ světa.

Bez rouškyS rouškouDo konce karantény mně zbývá už jen několik hodin, a jak se blíží konec, roste ve mně obava, vstoupit do „zlého nebezpečného“ světa, kde na každém rohu čeká corona virus, aby nás paralyzoval. Zároveň hledám v sobě hlubší zdůvodnění pro nošení roušky. Pomohu si dvěma biblickými obrazy.

1.obraz: Mojžíš prodléval delší dobu na hoře Chorebu promlouváním s Hospodinem. Měl ze setkání s Hospodinem ozářenou, opálenou tvář, takže se ho ostatní izraelité báli. Proto Mojžíš nosil roušku přes tvář, když se stýkal s lidmi. Před Hospodinem ji však sdělával.

2.obraz: Na popeleční středu jsme slyšeli slova přímo z úst Pána Ježíše: „Když se postíte nedělejte si ztrápený obličej, jako pokrytci. Ti, totiž dělají svůj obličej nevzhledným, aby se ukazovali, že se postí.“ Nemáme tedy zeškareďovat svůj obličem postem, ale naopak pravý půst naši tvář zkrášlí zevnitř. Až sděláme roušky na konci nouzového stavu, vyjde najevo jestli jsme se postili či nepostili – podle prozářené zkrášlené tváře. Setkání člověka s člověkem tváří tvář je vzácné, zatímco setkání člověka s rouškou v roušce, je obrazem setkání člověka bez hlubšího smyslu. Současná situace nouzového stavu, nás učí vnímat si při vzájemném osobním kontaktu více řečí očí.

Ještě bych uvedl jednu myšlenku z denního rozjímání B. Slova. Členové velerady, chtějí rychle odsoudit „náboženského rebelanta Ježíše“. Nikodém, jeden z nich (po té co se setkal s Ježíšem potajmu v noci), jim namítá: „Odsoudí váš Zákon někoho, dokud ho nevyslechne a nezjistí, co dělá?“ Čím více vnímáme, že Ježíš se neobětuje jen za jednu generaci tehdejších současníků, ale za celý svět. To nám pomůže vstoupit do smyslu Velikonočního Dění Boha pro záchranu člověka jako takového. Rychlé odsouzení, sobecké vlastnické postoje jeho soudců ( velekněží, učitelů Zákona, farizeů ) nejsou jen jejich špatné postoje , ale i zástupné postoje nás všech z celých lidských dějin. Ježíš svou odevzdaností do vůle Otce, nechce zachránit jen jednu generaci. Pandemie hříchu, zlo které se vyskytlo v během celý dějin, je jako virus snadno nakažlivý a komplikující život všem lidem. Ježíš nechce bojovat jen proti jednotlivému dílčímu zlu. Podobně jako uzdravení jednoho člověka od koronaviru není úplné vítězství, když ještě existuje nevyléčený člověk vedle mne na tomto světě. Pochopení tajemství Záchrany každého člověka ode veškerého zla, nepochopíme nikdy celé. Je ale důležité, co připomíná Nikodém členům velerady a také nám: „Neodsoudí váš Zákon, někoho, dokud ho nevyslechne a nezjistí co dělá?“ Vyslechnout nově smysl Ježíšovy oběti bez předpochopení z minulých let, bez zaujatosti, vztahovačnosti, bez lpění na vnějším pochopení Zákona. Naslouchání pašijovým událostem Ježíšova lidského utrpení, je branou k rozeznění Největší Lásky ve Vesmíru, která zachraňuje ode všeho zla a dává účast na věčném životě. Po rozeznění nových tónů tajemství Této lásky nás zbavuje strachu před zlým nebezpečným světem a vede k radosti a odvaze žít život ve větší plnosti s druhými.

K postnímu nošení roušek a plnějšímu prožití Velikonoc Jan Klíma, duch. správce

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.